﻿<p>$[firstName] se narodil $[birthDate] na území, které se v roce 1918 stalo součástí druhé Polské republiky, a vyrůstal ve vlasteneckém a silně vojenském ovzduší obnovujícího se státu. Od dětství byl odhodlán stát se součástí rodícího se polského letectva a poprvé usedl za řízení letadla v patnácti letech. Navzdory tvrdé konkurenci – Polsko mělo mnoho uchazečů, ale málo míst v kokpitech, takže dostat se do výcviku bylo těžké a vypadnout z něj velmi snadné – úspěšně absolvoval elitní školy pro kandidáty na pilotní důstojníky a pilotní důstojníky v Dęblinu. Po škole sloužil podporučík $[name] několik let u polské stíhací perutě, než se v roce 1938 vrátil do pilotní školy jako instruktor.</p>
<p>Když válka začala německým vpádem do Polska, instruktoři a žáci školy vytvořili provizorní stíhací roj a pokoušeli se zastavovat německé bombardéry na zastaralých P.7, které škola používala k pokročilému výcviku. Během týdne učinily bojové škody, nedostatek paliva a náhradních dílů jednotku nebojeschopnou. S německými vojsky postupujícími na Modlin se piloti jednotlivě i ve skupinách připojovali k bojovým jednotkám ustupujícím do neutrálního Rumunska a odtud pokračovali do Francie. Jako jeden z mála polských pilotů ovládajících angličtinu se bitvy o Francii nezúčastnil – byl odeslán do Anglie, aby byl začleněn do RAF.</p>
<p>$[firstName] tam začínal prakticky od nuly. Letecký zápisník nechal za sebou, aby se vyhnul internaci v Rumunsku, a podle polsko-britské dohody přišel i o důstojnickou hodnost. Výcvik se vlekl celé měsíce, zatímco zuřily bitvy o Francii a Británii, až byl jednoho zářijového dne roku 1940 $[name] konečně přidělen k bojové peruti. Po zkušenostech s mnohem méně výkonnými stroji ho Spitfire Mk.I okamžitě nadchl a při seznamovacím letu s ním předvedl náročnou akrobacii. Podle předpisů RAF to však bez písemného souhlasu velitele nesměl dělat. Protože neměl dokumenty potvrzující jeho zkušenosti, poslali ho zpět do výcviku. K bojové jednotce se vrátil až v létě 1941. $[name] se zúčastnil několika poklidných operací „Circus“, dokud ho porucha motoru nedonutila vyskočit nad kanálem.</p>
<p>Z moře ho vyzvedl německý záchranný hydroplán a válečný zajatec $[name] se připojil k dalším zajatým západním letcům ve Stalag Luft v Porýní. Tři roky, které tam strávil, by vydaly na samostatný příběh. Stačí říci, že patřil ke skupině zajatců, která naplánovala a úspěšně provedla útěk z tábora. Zároveň byl jedním z mála šťastlivců, kteří unikli opětovnému zajetí a popravě. Dokázal se dostat do okupované Francie a šťastnou náhodou navázal kontakt s francouzským odbojem. V té době už spojenecká vojska přistála v Normandii a s pomocí francouzských odbojářů se $[firstName] dostal napříč Francií a ukryl se mezi civilisty ve městě, které měli zanedlouho osvobodit Američané.</p>
<p>Povinný výslech po návratu a zasloužený odpočinek zabraly další měsíce, válka však ještě neskončila a $[firstName] už z ní strávil příliš mnoho času mimo kokpit. Jeho žádosti o bojové zařazení byly nakonec přijaty a $[startRank] $[lastName] se $[startDate] hlásil do služby u $[startSquadronName]. Už bylo zatraceně načase.</p>
